Sands of Saqqara: plošinovka podle skutečné egyptské pověsti

Sands of Saqqara je bezplatná plošinovka v C s přepínáním obrazovek, zasazená do ztracené egyptské hrobky. Nejvíc času mi zabrala archeologie a egyptské dějiny.

Vyšla moje nová hra: Sands of Saqqara, plošinovkové dobrodružství s přepínáním obrazovek ve ztracené egyptské hrobce, v duchu osmibitových klasik. Stejně jako Chuck a Breakup je napsaná v C se SDL3 – tentokrát ale většina práce na ní vůbec nebyla o kódu.

Sands of Saqqara je zdarma a dá se hrát přímo v prohlížeči na itch.io. Běží také na Windows, macOS a Linuxu, s klávesnicí nebo libovolným gamepadem.

Sands of Saqqara se hraje v prohlížeči na klávesnici nebo gamepadu. Klikněte na obrázek a hra se spustí, pak do ní ještě jednou klikněte, aby reagovala na klávesy – nebo ji otevřete na itch.io.

Sakkára, jaro 1926

Dr. Emil Novak, archeolog z Prahy, vsadil poslední úspory na jedno tušení. Věří, že stará egyptská povídka o duchovi je ve skutečnosti mapa. Vypráví o princi, který ukradl Thovtovu knihu, přivedl se tím do zkázy a nakonec ji odnesl zpátky do hrobky mrtvého, kterému patřila. Badatelé ji mají za pohádku. Emil si ale všiml, že všechna místa, o kterých se v ní mluví, leží v Sakkáře, na velké nekropoli starověké Memfidy.

Hra začíná ráno, kdy jeho dělníci narazí na opracovaný kámen. Od té chvíle jste tu jen vy, tropická helma a žádná představa o tom, co je za další zdí.

Jedna velká mapa pojmenovaných komnat

„Flip-screen“ znamená, že se kamera nikdy neposouvá. Každá obrazovka je jedna místnost, a když vyjdete za její okraj, nahradí ji další – přesně jako v osmibitových adventurách, kterým hra vzdává hold. Sands of Saqqara má 49 takových komnat, každá z nich má vlastní jméno a všechny na sebe hranami navazují v jednu velkou mapu: poušť nahoře, zapečetěná mastaba, katakomby posvátných ibisů, Serapeum býků Apis, zatopené síně, noční cesta slunce a nakonec hrobka, kterou nikdo nenašel.

Obrazovka mapy s nadpisem Nekropole Sakkáry: 49 malých náhledů komnat v písečné, šedé, modrozelené a fialové barvě, nalezeno 49 ze 49 komnat a 48 ze 48 skarabeů
Mapa nekropole se všemi nalezenými komnatami. Každá barva představuje jinou část Sakkáry.

Cesta je rozdělená do osmi kapitol a každá z nich přidává vlastní pravidla:

  • Vítr chamsín a pohyblivé písky
  • Valící se kameny a přesýpací hodiny
  • Tma a lampa, která vám posvítí
  • Býk, se kterým nelze bojovat, jen ho přelstít
  • Příliv, krokodýli a dech, který musíte zadržet
  • Pero, které vám dovolí plachtit na teplém vzduchu
  • Váhy, které vás zváží
  • Had, který nechce zůstat mrtvý

A po tom všem cesta ven.

Šedá žulová síň s hieroglyfickým vlysem: černý býk Apis skáče přes komnatu, zatímco průzkumník čeká vpravo u žebříku
Apis Awakens. S býkem se bojovat nedá, dá se jen přelstít.

Cestou nacházíte nástroje, které otevírají části mapy, kam jste se předtím nedostali: Undying Lamp, krumpáč vykradače hrobek, Feather of Maat a tři Ptahovy amulety. Mimo bezpečnou cestu leží 48 zlatých skarabeů pro ty, kdo chtějí najít úplně všechno. A je to kompletní hra s úvodem, příběhem vyprávěným v dialozích, dvěma komnatami s bossy, závěrem a úplně na konci hodnocením od Památkové služby.

Zatopená modrozelená síň: průzkumník skáče přes jezírko se dvěma krokodýly pod nápovědou Jezděte na hřbetě, ne na čelistech
The Crocodile Pool. Jezděte na hřbetě, ne na čelistech.

Hrát se dá dvěma způsoby. V režimu Explorer máte neomezený počet pokusů. V režimu Classic máte pět životů, a když o všechny přijdete, vrátíte se na začátek kapitoly. Ať tak či onak, hra se sama ukládá na každém bezpečném místě a u svatyní s anchem.

Nejvíc času padlo na egyptologii

Na téhle hře je zajímavé jedno: nejvíc času mi nezabral kód, pixel art ani hudba, ale výzkum – čtení o archeologických nálezech a egyptských dějinách. A čím hlouběji jsem se dostával, tím víc z toho, co je ve hře, se ukázalo jako pravda.

Příběh je skutečný. Strašidelná povídka, po jejíž stopě Emil jde, opravdu existuje. Jmenuje se Setne Chamuas a Naneferkaptah, byla sepsána démotickou egyptštinou v ptolemaiovské době, před více než dvěma tisíci lety, a jejím nejlepším opisem je papyrus Cairo 30646. Princ Naneferkaptah v ní získá Thovtovu knihu od hada, který nemůže zemřít, kvůli hněvu boha přijde o manželku Ahwere a syna Meriba a je pohřben i s knihou. O generace později ji princ Setne z hrobky ukradne tak, že s duchem hraje dámu, dopadne zle a knihu odnese zpátky s rozsochatou holí v ruce a pánví žhavého uhlí na hlavě.

I Setne byl skutečný člověk. Jeho postava je vzpomínkou na Chamuaseta, čtvrtého syna Ramesse II. a Ptahova velekněze v Memfidě. Chamuaset obnovoval pyramidy svých předků a opatřoval je nápisy se jmény jejich majitelů, a proto se mu často říká první egyptolog. Je v tom pěkná symetrie: hra o archeologovi z roku 1926 sleduje příběh, jehož hrdina byl svým způsobem sám archeologem, a to o víc než tři tisíce let dřív.

Temná svatyně osvětlená ohňovými mísami: portrét Thovta s hlavou ibise pronáší slova Já jsem Thovt, pán božských slov, který počítá roky a měří zemi
The Shrine of Thoth, svatyně Thovta, boha písma a moudrosti.

Místa jsou skutečná a můžete je navštívit. Nad nekropolí se tyčí Džoserova stupňovitá pyramida. Serapeum, kde byli posvátní býci Apis pohřbíváni v žulových sarkofázích vážících kolem sedmdesáti tun, je přístupné návštěvníkům. A v podzemních chodbách pod Sakkárou leží miliony mumifikovaných ibisů, Thovtových ptáků – téhož Thovta, jehož knihu chce v příběhu každý.

Egyptské představy o posmrtném životě ovlivnily i pozdější kapitoly. Pero a váhy pocházejí z vážení srdce, při kterém se srdce zemřelého vážilo proti peru Maat. A noční cesta slunce je trasa, kterou bárka boha slunce každou noc proplouvá podsvětím, zatímco na ni cestou číhá had Apop, aby ji pozřel.

Fialová komnata nad jezírky lávy: obrovské rudé hadí závity ze zářících článků se vinou hvězdnou oblohou pod malou sluneční bárkou
The Coils of Apep, na noční cestě slunce.

Nechtěl jsem, aby všechno to čtení zůstalo schované za levely, a tak se dostalo do hry. Na stélách po celé hrobce je napsáno 26 terénních poznámek ze skutečné egyptologie a každou z nich si můžete přečíst. Nemusíte – ale moje první rada každému, kdo hraje, zní: čtěte stély.

Kolik ze hry je tedy pravda? Hrobka Naneferkaptaha se nikdy nenašla. Všechno ostatní je vymyšlené. Nejspíš.

320 × 200 pixelů a 64 barev

Technicky se Sands of Saqqara vrací do doby, které vzdává hold. Běží v rozlišení 320 × 200 pixelů, klasickém rozlišení her z éry DOSu, s paletou 64 barev. Každý pixel grafiky je umístěný ručně a hudbu i zvukové efekty místo nahrávání počítá malý čipový syntezátor.

Stejně jako Chuck je celá hra jeden malý program úplně bez datových souborů: komnaty, pixel art i hudba jsou přímo v něm. Verze ke stažení pro Windows, macOS a Linux mají každá kolem 2 MB a verze pro prohlížeč – stejný kód v C zkompilovaný do WebAssembly – asi 1,4 MB. Postup se ukládá v prohlížeči, takže můžete zavřít záložku a vrátit se později.

Zahrajte si Sands of Saqqara

Hra je zdarma. V prohlížeči není potřeba nic instalovat: spusťte ji, jednou do ní klikněte, aby reagovala na klávesy, a hrajte na klávesnici nebo gamepadu. Verze ke stažení pro Windows, macOS a Linux mají na itch.io cenu, kterou si určíte sami, takže můžou být také zdarma. Hra je v angličtině a celé dobrodružství zabere několik hodin.

Pár rad, aniž bych cokoli prozrazoval: čtěte stély; když kvílí vítr, přikrčte se; lampa je v mastabě a budete ji chtít mít dřív, než se pustíte do chodeb; a pamatujte, že v přímém směru ještě nikdo býkovi neutekl.

Budu moc rád, když si Sands of Saqqara vyzkoušíte na itch.io – a pokud najdete všech 48 skarabeů, dejte mi vědět, jaké hodnocení vám udělila Památková služba.

Závěrem

Sands of Saqqara začala jako plošinovka v duchu osmibitových klasik a nakonec se z ní stal stejnou měrou i projekt o archeologii. Většinu času jsem strávil čtením o vykopávkách, papyrech, býcích Apis a katakombách ibisů a velká část z toho se dostala do hry: do jejích komnat, kapitol i poznámek na stélách.

Ukazuje se, že nejlepší příběhy pro hru se nemusí vždycky vymýšlet. Někdy už přes sto let leží v muzeu v Káhiře – stačí si je přečíst.

Díky za přečtení a pozor na býka!